Konference v Akademii věd ČR
Metoda MFK
přidáno: 29. 4. 2011 9:45, autor: Neznámý uživatel [ Aktualizováno 17. 6. 2013 7:55 uživatelem Fcz admin ]
PaedDr. Martina Končalová Odborná fyzioterapeutka Absolventka FTVS UK Praha - obor tělesná výchova rehabilitace. Od roku 1990 provozuje soukromou praxi. Je autorkou a školitelkou Metody MFK. Napsala odbornou publikaci Metoda MFK – Informatika ve fyzioterapii. | Mé zkušenosti z fyzioterapeutické praxe mne velmi brzy po studiích |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
Komunikace ve fyzioterapii
přidáno: 29. 4. 2011 9:37, autor: Neznámý uživatel [ Aktualizováno 17. 6. 2013 7:56 uživatelem Fcz admin ]
Bc. Magdalena Marková Odborná fyzioterapeutka Fyzioterapeutka, odborná školitelka v MFK Institute, autorka abstraktu Method MFK Science in physiotherapy. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106 (3): S343. V současnosti studentka magisterského studia na FTVS UK Praha. | To, že je komunikace jedním z velmi důležitých prvků rehabilitace, je |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
Role fyzioterapeuta
přidáno: 29. 4. 2011 9:35, autor: Neznámý uživatel
Mgr. Michal Cypris Odborný fyzioterapeut Diplomovaný fyzioterapeut. Absolvent FTVS - UK obor Tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených. Vedle svého zaměstnání věnuje mnoho času chodu své vlastní taneční školy, odpočinku a sportu. | Při své práci se fyzioterapeut potkává s velkým |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
Odměna fyzioterapeuta
přidáno: 29. 4. 2011 9:28, autor: Neznámý uživatel [ aktualizováno 29. 4. 2011 9:49 ]
| Mnohokrát jsem během své dráhy fyzioterapeuta slyšela své kolegy říkat, jak dobře ceněná je naše práce v zahraničí. Jak vážené a dobře placené je to povolání. Ze svého okolí znám osobně několik fyzioterapeutů, kteří z různých důvodů odešli do zahraničí a tam se ve své profesi skvěle uplatnili. A tady u nás se mnoho mých známých stydí ohodnotit svojí práci, bojí se říct si přímo o dobré peníze za svůj výkon. Stylizujeme se často do role, že my chceme pomáhat nezištně, pasujeme se do role záchranářů, kteří nesou svoje ruce, um a zkušenosti na oltář zdraví lidu. Na druhou stranu se však mnohdy nezdráháme přijímat různé dárky, protislužby a výhody. Chceme se opravdu udržet ve skupině chudých, protože u nás je často chudoba vnímána jako poctivost? Je úspěch a majetek důkaz pokřivených charakterů, vypočítavosti a podvodů? Znehodnotíme nemalou dobu věnovanou přípravě na povolání fyzi- oterapeuta naší neschopností se správně ohodnotit? Měli bychom si připomenout, že umět se postarat o sebe a svoji rodinu by mělo být každého prioritou, že je normální a chvályhodné umět vydělat peníze, že všichni pracujeme za peníze, že charitu můžeme dělat (a lépe) když máme dostatek fnančních prostředků, že je normální zúročit svoje zkušenosti a um, že i naše další sebevzdělávání něco stojí a musíme na ně umět vydělat, že umění říct si o peníze za svojí práci je i důkazem o našem sebevědomí a odvaze převzít zodpovědnost za svoji práci. |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
Jiná hladina letu
přidáno: 29. 4. 2011 9:25, autor: Neznámý uživatel
Zuzana Strouhalová Odborná fyzioterapeutka Spolupracuje s vozíčkáři a postiženými dětmi. Provozuje soukromou ordinaci. | I já jsem si prošla obdobím, které mnozí z Vás v sále znají z vlastní zkušenosti. Obava z člověka, který právě vstupuje do ordinace: co ho bolí, co chce, co bude říkat, na co si bude stěžovat a co já s ním budu dělat? V tu chvíli jsem už byla nejistá, v nepohodě, rozladěná a někdy i pěkně naštvaná a bezradná. Časem si fyzioterapeut na tento stereotyp zvykne. Napadá mě otázka, zdali je v této chvíli terapeut spokojený sám se sebou a co v tom okamžiku dává pacientovi či klientovi a jak se cítí pacient při vstupu do ordinace. Dnes můžu s jistotou tvrdit, že je negativně nastartovaný již při pozdravu. A jak plynul čas, na některé pacienty jsem se těšila, další jsem vnímala neutrálně a z malé části jsem měla obavy. A tak plynul čas a život. Moje tělo víc a víc zlobilo a bolelo, práce vyčerpávala čím dál víc a já si častěji kladla otázku, kam dál směřovat profesně, který odborný kurz ještě absolvovat. A v nepos- lední řadě jsem se sama sebe ptala: „Mám na to vůbec ještě sílu?“ A právě v tomto fyzicky a psychicky bolavém a náročném období mi vstoupila do cesty Martina Končalová. Proběhlo první setkání, moje první vyšetření a grafy a mě spadla čelist, vylezly mi oči z důlků a nechá- pala jsem. V hlavě se mi rozběhl kolotoč myšlenek, hlava vařila. Po pár minutách reje myšlenek a gejzíru emocí jsem věděla, že MFK je přesně to, co chci a že jdu do toho. Netušila jsem, že právě probíhá největší salto v mé profesi. Postupem času ubývalo pacientů na klasickou reha- bilitaci, přibývalo zájemců o MFK. A s tím i další doplňování informací a nových poznatků z MFK. Po krátkém čase přišlo na řadu školení v psychosomatice a pro mě další rozšíření obzorů. Pro mě se díky metodě MFK stala práce s klientem radostí, potěšením a odvažuji se tvrdit, že i oboustranným obohacením. Metodě MFK jsem propadla. V současné době mám v terapii široké spektrum pacientů od dětí, přes manažery, pacienty po úrazech, s menšími či většími následky a vozíčkáře. A právě v současné době si ověřuji, co přináší metoda MFK člověku od dětství upoutaného na vozík. Cíleně nepoužívám výraz invalidní, protože řada vozíčkářů jsou opravdové individuality ne „invalidi“. Snažila jsem se Vám ve stručnosti sdělit své pocity a zkušenosti s metodou MFK, která mi přinesla a neus- tále přináší do profesního života klid, pohodu a spoustu nových poznání. |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
Metoda MFK z pohledu jednoho nepřipraveného pacienta
přidáno: 29. 4. 2011 6:29, autor: Neznámý uživatel [ aktualizováno 29. 4. 2011 9:24 ]
Mgr. Roman Herink Pedagog Speciální pedagog, sledge hokejový vicemistr 2010/2011, zpěvák | Vždycky jsem si myslel, že své tělo poměrně dobře znám a zejména, že umím lokalizovat místo bolesti. Již po několika dotecích a výzvách terapeutky jakoby každý dotyk odlupoval kus slupky, která doposud zakrývala pro mě neidentifkovaná místa bolesti. Čím víc se dostávala přesně cílenými tlaky pod mou kůži, tím víc jsem si uvědomoval, jak dlouho a zda vůbec jsem ve svém životě zažil takovou formu terapie. Následný příhovor o zlepšení v dílčích částech mého aktuálního stavu jsem bral jako velmi vážnou výzvu, minimálně k zamyšlení, jestli bych se přece jenom neměl svým zdravotním stavem zabývat, když jsem jej v posledních desetiletích s vědomím neefektivnosti těch předchozích terapeutických postupů ze svého žebříčku důležitých životních věcí vymazal. Soubor obrazových výstupů z MFK systému mne dostal. Do té doby jsem totiž znal pouze své rentgenové snímky a v nich jsem se jako laik samozřejmě vůbec neorientoval. Tady jsem najednou viděl obrázky, u nichž jsem si vybavil již dávno pozapomenuté znalosti anatomie. To ale nebylo nejpodstatnější. Obrázky totiž nebyly jen o mé svalové situaci, ale najednou – poprvé v životě - jsem měl možnost vidět další „vrstvy“ svého těla. Jsem duše bádavá a hloubavá a setkání s MFK nejenže nastartovalo mou zvědavost do patřičných obrátek. Absolvoval jsem již ve standard- ním privátním a diskrétním režimu sérii aplikace metody MFK v rozsahu 3 měsíců. Vznikl tak můj specifcký datový soubor, dokladující v tomto časovém úseku proběhlý vývoj v těle způsobem, o kterém mohu s pl- nou vážností tvrdit, že v mém životě nemá obdoby. Kdysi dávno, za mladých let, jsem byl pacientem krajské polioporadny v Ostravě, kam jsem byl každoročně zván k dispenzární kontrole. Paní primářka pracovala velmi svědomitě a v mé kartě v jejím archivu byly doslova strojopisem zapsány naše rozhovory. To se psal rok 1988, paní primářka zemřela a s ní pravděpodobně i celá dispenzární péče krajské polioporadny. Od té doby jsem vyjma výzvy k přeočkování na tetanus nebyl žádným medicínským pracovištěm osloven k něčemu, co by se alespoň vzdáleně podobalo každoroční – pro mne velmi motivující a pozitivní - návštěvě u lékaře, který zná dlouhodobě a zevrubně můj zdravotní stav a jeho vývoj. Jistě chápete mé uspokojivé pocity z poznání, že existuje díky dnešním technologiím (v minulém století nedosažitelným) systém, který nejenže umí aktuálně diagnostikovat můj stav, provést terapeuta bezprostředně odpovídajícím korekčním zásahem a jeho následným vyhodnocením, ale též sbírá data do formátu velmi srozumitelného pro mou vlastní osobní motivaci zabývat se svým tělem. Ta motivace je velmi prostá – cokoliv, co mi nadále umožní být aktivní a v rámci možností soběstačný a na cizí pomoci nezávislý, má pro mne nevyčíslitelnou hodnotu. Už dnes tuším, co ještě budu po systému MFK chtít - věřím totiž, že se bude vyvíjet nejen v oblasti výraznějšího propojení s dostupnými informačními technologiemi (3D projekce, vzdálené sdílení apod.), ale též, že se bude rozvíjet jako standard nahrazující nefunkční a ne- praktikovaný systém dispenzární péče o osoby s doživotním tělesným postižením. Těším se na další shledání s vámi, nad metodou MFK. |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
Reakce organizmu na zvolenou terapii
přidáno: 29. 4. 2011 6:25, autor: Neznámý uživatel
Mgr. Jana Bauerová Odborná fyzioterapeutka V roce 1986 zakončila studium UK FTVS obor TV - rehabilitace, od roku 2002 provozuje soukromou ambulantní fyzioterapii. | Pracuji řadu let jako fyzioterapeut v ambulantním provozu, kam pacienti přicházejí s poukazem od lékařů různé odbornosti, s určitou dg a s doporučením k určité fyzioterapeutické technice, která je často vázaná na tuto dg. Někteří z těchto pacientů dokonce přicházejí s dotazem, jestli na našem pracovišti provádíme určitou terapii. A protože jako správný zvídavý fyzioterapeut jsem po ukončení fakulty navštívila řadu kurzů-mobilizace, Kabata, metodu paní Mojžíšové, metodu McKenzie, RZT, HSS, PT, SM, nejrůznější LTV techniky a mnohé další. A tak jsem pacientovi většinou schopna odpovědět: „Ano, tuto terapii na našem pracovišti děláme.“ A přestože při terapii využívám všech těchto znalostí, stane se, že u některého pacienta nefunguje žádná ze známých technik. Zkrátka nejsem schopná se pohnout dál a pacient se dále nelepší nebo se lepší jen na velmi krátkou dobu. V tento moment sama v sobě řeším otázky: „Proč se stav pacienta nelepší? Udělala jsem všechno, co bylo v daném stavu pacienta možné - neboť většinu kurzů končím s pocitem, že nejsem schopna naučenou tech- niku provádět tak dobře, jako samotný školitel metody. Zvolila jsem vhodný postup? Je v pozadí nějaká skrytá dg? Respektoval pacient doporučená opatření, dělá vše pro to, aby se uzdravil?“ Přestože ke správnému diagnostickému a terapeutickému cíli jistě všichni využíváme diagnostické a léčebné znalosti z řady medicínských oborů, dnes vidím, že teprve ve spojení a přispění informačního sys- tému, který je mi během krátké chvíle schopen ukázat všechny souvis- losti a zároveň mi odhalit často vzdálené příčiny bolestí u konkrétního jedince, jsem schopna dojít ke správné diagnostice. A pokud tato příčina není odhalena, nevyřeším pacientův chronický problém, přestože jsem mu schopna nabídnout velké množství fyzioterapeutických přístupů, metod, technik. Ptám se:„Nenahrazuji v tomto případě kvalitu kvantitou?“ Metoda MFK mi odevřela dvířka pro takzvané neřešitelné, chronické pacienty. A je to právě díky tak nutné počáteční diagnostice, díky počítačovému programu, který během několika vteřin vygeneruje pro nás tak potřebné souvislosti (na základě vyšetřeného svalového testu). Díky tomuto programu jsem schopna ošetřit pacienta v rámci zatížených svalů komplexně. Kromě nabízené terapie programem, mohu použít již dříve nabyté znalosti z nejrůznějších kurzů. Jsem si jista, že tyto techniky používám ve správný okamžik, kdy je na ně pacient již připraven. Nezvolím-li správnou terapii ve správnou dobu, nemusím pacienta zlepšit, naopak se může jeho stav zhoršit. Standardy fyzioterapeutických postupů by pro nás neměly být závazné, měly by nám být inspirací. Vždy musíme brát v úvahu, že každý pacient je jedinečný a zvolená terapie úspěšná u jednoho pacienta, může být u druhého se stejnou diagnózou neúčinná až kontraproduktivní. Je nutné si uvědomit, že úspěšná bude terapie, která řeší příčinu a ne terapie, která urputně a opakovaně řeší následek. |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
Pohled na svalovou dystrofii
přidáno: 29. 4. 2011 6:18, autor: Neznámý uživatel [ aktualizováno 29. 4. 2011 6:23 ]
Šárka Stibůrková Odborná fyzioterapeutka Absolventka nástavbového studia rehabilitace Na Alšově nábřeží v Praze. 20 let pracuje v oboru fyzioterapie, v současné době má souk- romou praxi. Je školitelkou metody MFK. Již 15 let spolu- pracuje s Ivou Málkovou ve společnosti STOB obezitě, kde pracuje jako cvičitelka. | Kauzální terapie u svalových dystrofi není dosud |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
Prevence – důležitá část péče o tělo
přidáno: 29. 4. 2011 6:06, autor: Neznámý uživatel [ aktualizováno 29. 4. 2011 6:24 ]
Bc. Hana Sladká Odborná fyzioterapeutka Vystudovala fyzioterapii na 3. LF UK, kde získala titul Bc. v roce 2009. Vylepšování teo- retických základů se věnuje i v současné době, pokračuje na FTVS UK v magisterském studiu. Praktické zkušenosti z oboru získává v ambulantní praxi. Ve volných chvílích podle chuti sportuje nebo odpočívá. | Člověk se neustále pohybuje na pomyslné křivce mezi zdravím |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
Význam fyzioterapie ve sportu
přidáno: 29. 4. 2011 5:46, autor: Neznámý uživatel [ aktualizováno 29. 4. 2011 6:14 ]
Dis. Petra Zvolánková Odborná fyzioterapeutka Vystudovala obor Fyzioterapie v Českých Budějovicích. Pracuje v oboru od roku 2001, v Janských lázních, na ortopedické ambulanci v Táboře, nyní má vlastní soukromou praxi. Spoluprácuje s atletickým oddílem VS Tábor. | David Bor Trenér atletiky Absolvent FTVS UK, obor TV a sport, specializace atletika, trenér atletiky 2. třídy. Trenérská praxe v atletickém oddíle TJ Vodní stavby Tábor od roku 1993, od roku 2002 předseda atletického oddílu. Od roku 1998 zaměstnán na Českém atletickém svazu jako vedoucí trenér SCM pro Jihočeský kraj. |
Snem každého trenéra je mít hodně dobrých a zdravých sportovců,
kteří jsou plni elánu a nadšení do tréninku i závodění. To je ovšem
v dnešním pojetí sportu nedostižný ideál.
Bez propojení spolupráce trenér-závodník-terapeut nemůžeme dojít
k požadovanému cíli.
Pro názornost zde uvádím tři nejčastější modely možné spolupráce:
Fyzioterapeut upozorní trenéra na zdravotní problémy závodníka.
Závodník přichází za fyzioterapeutem bez vědomí trenéra. Zde je pak
třeba komunikovat s trenérem vhodné tréninkové zatížení odpovídající
stavu svěřence.
Trenér posílá sportovce za fyzioterapeutem na základě výstupu
z tréninkového procesu nebo po informaci od závodníka.
V přechodném období je snaha doléčit po sezóně zdravotní obtíže
a zajistit tak zahájení přípravy na novou sezónu s co nejlepším zdra-
votním stavem. S MFK se vytváří základní historie a představa o stavu
sportovce a jeho problémových partiích, ze kterých by mohly v bu-
doucnu pramenit zdravotní obtíže většího charakteru.
Přípravné období – kondiční období – zde je kladena největší míra
pozornosti na problémové partie s cílem omezit možnost zranění,
aby mohla příprava pokračovat bez přerušení.
Závodní období - na základě výstupu vyšetření MFK dochází
k případným úpravám tréninkového zatížení a u top závodníků,
využíváme MFK v rámci přípravy na závod a k vyladění formy.
kteří jsou plni elánu a nadšení do tréninku i závodění. To je ovšem
v dnešním pojetí sportu nedostižný ideál.
Bez propojení spolupráce trenér-závodník-terapeut nemůžeme dojít
k požadovanému cíli.
Pro názornost zde uvádím tři nejčastější modely možné spolupráce:
Fyzioterapeut upozorní trenéra na zdravotní problémy závodníka.
Závodník přichází za fyzioterapeutem bez vědomí trenéra. Zde je pak
třeba komunikovat s trenérem vhodné tréninkové zatížení odpovídající
stavu svěřence.
Trenér posílá sportovce za fyzioterapeutem na základě výstupu
z tréninkového procesu nebo po informaci od závodníka.
V přechodném období je snaha doléčit po sezóně zdravotní obtíže
a zajistit tak zahájení přípravy na novou sezónu s co nejlepším zdra-
votním stavem. S MFK se vytváří základní historie a představa o stavu
sportovce a jeho problémových partiích, ze kterých by mohly v bu-
doucnu pramenit zdravotní obtíže většího charakteru.
Přípravné období – kondiční období – zde je kladena největší míra
pozornosti na problémové partie s cílem omezit možnost zranění,
aby mohla příprava pokračovat bez přerušení.
Závodní období - na základě výstupu vyšetření MFK dochází
k případným úpravám tréninkového zatížení a u top závodníků,
využíváme MFK v rámci přípravy na závod a k vyladění formy.
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii
1-10 of 12