Mgr. Roman Herink Pedagog Speciální pedagog, sledge hokejový vicemistr 2010/2011, zpěvák | Vždycky jsem si myslel, že své tělo poměrně dobře znám a zejména, že umím lokalizovat místo bolesti. Již po několika dotecích a výzvách terapeutky jakoby každý dotyk odlupoval kus slupky, která doposud zakrývala pro mě neidentifkovaná místa bolesti. Čím víc se dostávala přesně cílenými tlaky pod mou kůži, tím víc jsem si uvědomoval, jak dlouho a zda vůbec jsem ve svém životě zažil takovou formu terapie. Následný příhovor o zlepšení v dílčích částech mého aktuálního stavu jsem bral jako velmi vážnou výzvu, minimálně k zamyšlení, jestli bych se přece jenom neměl svým zdravotním stavem zabývat, když jsem jej v posledních desetiletích s vědomím neefektivnosti těch předchozích terapeutických postupů ze svého žebříčku důležitých životních věcí vymazal. Soubor obrazových výstupů z MFK systému mne dostal. Do té doby jsem totiž znal pouze své rentgenové snímky a v nich jsem se jako laik samozřejmě vůbec neorientoval. Tady jsem najednou viděl obrázky, u nichž jsem si vybavil již dávno pozapomenuté znalosti anatomie. To ale nebylo nejpodstatnější. Obrázky totiž nebyly jen o mé svalové situaci, ale najednou – poprvé v životě - jsem měl možnost vidět další „vrstvy“ svého těla. Jsem duše bádavá a hloubavá a setkání s MFK nejenže nastartovalo mou zvědavost do patřičných obrátek. Absolvoval jsem již ve standard- ním privátním a diskrétním režimu sérii aplikace metody MFK v rozsahu 3 měsíců. Vznikl tak můj specifcký datový soubor, dokladující v tomto časovém úseku proběhlý vývoj v těle způsobem, o kterém mohu s pl- nou vážností tvrdit, že v mém životě nemá obdoby. Kdysi dávno, za mladých let, jsem byl pacientem krajské polioporadny v Ostravě, kam jsem byl každoročně zván k dispenzární kontrole. Paní primářka pracovala velmi svědomitě a v mé kartě v jejím archivu byly doslova strojopisem zapsány naše rozhovory. To se psal rok 1988, paní primářka zemřela a s ní pravděpodobně i celá dispenzární péče krajské polioporadny. Od té doby jsem vyjma výzvy k přeočkování na tetanus nebyl žádným medicínským pracovištěm osloven k něčemu, co by se alespoň vzdáleně podobalo každoroční – pro mne velmi motivující a pozitivní - návštěvě u lékaře, který zná dlouhodobě a zevrubně můj zdravotní stav a jeho vývoj. Jistě chápete mé uspokojivé pocity z poznání, že existuje díky dnešním technologiím (v minulém století nedosažitelným) systém, který nejenže umí aktuálně diagnostikovat můj stav, provést terapeuta bezprostředně odpovídajícím korekčním zásahem a jeho následným vyhodnocením, ale též sbírá data do formátu velmi srozumitelného pro mou vlastní osobní motivaci zabývat se svým tělem. Ta motivace je velmi prostá – cokoliv, co mi nadále umožní být aktivní a v rámci možností soběstačný a na cizí pomoci nezávislý, má pro mne nevyčíslitelnou hodnotu. Už dnes tuším, co ještě budu po systému MFK chtít - věřím totiž, že se bude vyvíjet nejen v oblasti výraznějšího propojení s dostupnými informačními technologiemi (3D projekce, vzdálené sdílení apod.), ale též, že se bude rozvíjet jako standard nahrazující nefunkční a ne- praktikovaný systém dispenzární péče o osoby s doživotním tělesným postižením. Těším se na další shledání s vámi, nad metodou MFK. |
Převzato ze sborníku konference - Informatika ve fyzioterapii